Kava a stres z cestování
· 5 min čtení
Výlet, který měl být útěkem od každodennosti, někdy začíná bušením srdce ve frontě na odbavení. Předcestovní napětí je natolik běžné, že má vlastní vědeckou literaturu: strach z létání, neboli aviofobie, postihuje podle různých odhadů od několika procent až po čtyřicet procent populace v západních zemích, v závislosti na použité definici a způsobu měření. Někteří lidé to prožívají jako mírnou nervozitu, jiní se létání zcela vzdají nebo létají jen tehdy, když nemají jinou možnost.
Odkud se strach z létání bere
Výzkumníci popisují strach z létání jako pestrý jev, sahající od mírné nervozity až po plně rozvinutou specifickou fobii nebo panickou poruchu. Mezi příznaky patří bušení srdce, svalové napětí, pocení, dušnost, nevolnost a závratě, tedy typické projevy obecné stresové reakce těla. Zajímavé je, že dlouhodobé sledování cestujících ukazuje, že míra strachu z létání v populaci není v čase konstantní: studie norských leteckých cestujících, srovnávající data z let 1986 a 2015, zjistila, že navzdory metodickým rozdílům lidé dnes udávají výrazně menší strach z létání než před třiceti lety, i když tento jev stále postihuje značnou část populace, častěji ženy než muže. Nejsilnější úzkost vyvolávají turbulence, neznámé zvuky motorů a asociace s hrozbou terorismu.
Klasickými způsoby, jak se s tímto napětím vyrovnat, jsou alkohol nebo sedativa užívaná podle potřeby před letem. Obě strategie mají jasné nevýhody: alkohol v kombinaci s nízkým tlakem v kabině a dehydratací prohlubuje únavu a problémy se soustředěním, zatímco benzodiazepiny, ač účinné, s sebou při častém užívání nesou riziko nadměrného útlumu a závislosti. To je jeden z důvodů, proč někteří lidé hledají alternativy, které na nervový systém působí jemněji, aniž by tlumily pozornost.
Co se ví o kavě v souvislosti s úzkostí
Kava, nápoj vyráběný z kořene Piper methysticum, dlouho přitahovala vědecký zájem právě kvůli svému údajnému protiúzkostnému účinku. První systematický přehled a metaanalýza klinických studií, publikovaná v roce 2000 v časopise Journal of Clinical Psychopharmacology, zahrnovala randomizované, placebem kontrolované studie se standardizovanými extrakty kavy. Závěry autorů byly opatrné: kava se ukázala účinnější než placebo při snižování příznaků úzkosti měřených Hamiltonovou škálou, ale velikost účinku byla malá a důkazy vycházely z relativně malých vzorků. Jinými slovy, účinek je reálný, ale ne nijak dramatický, a týká se krátkodobého, příležitostného užívání standardizovaných přípravků, nikoli domácího nálevu vypitého v libovolném množství.
Mechanismus, který má tento účinek vysvětlovat, souvisí se systémem GABA, hlavním tlumivým neurotransmiterovým systémem mozku, na který cílí i protiúzkostné léky ze skupiny benzodiazepinů. Jde stále o aktivní oblast výzkumu a novější zobrazovací studie teprve začínají ukazovat, jak přesně kavalaktony ovlivňují aktivitu GABA v mozkové kůře lidí s úzkostnými poruchami. Víc o tom, jak kavalaktony fungují, si můžete přečíst v samostatném článku na kava.fyi, a o samotném systému GABA v souvislosti s kavou v článku kava a GABA.
Nové prostředí a další zdroje cestovního napětí
Samotný let je jen jednou částí stresu z cestování. Pobyt v neznámé zemi, jazyková bariéra, odlišné kulturní normy nebo neobvyklé administrativní formality také vytvářejí psychickou zátěž, i když tu se hůř měří než strach z létání a méně často je předmětem specializovaného klinického výzkumu. Podobně obavy o zdraví spojené s cestou, například do tropických zemí, spadají do širší kategorie anticipačního stresu, tedy napětí, které vzniká už před samotnou událostí, prostě jen z jejího očekávání.
V této souvislosti je dobré zůstat opatrný vůči tvrzením, která nemají přímou oporu ve výzkumu: neexistují žádné vědecké publikace testující kavu konkrétně ve vztahu k létání, pobytu v zahraničí nebo cestovnímu očkování. Na základě dostupných dat lze říct, že kava vykazuje obecný protiúzkostný účinek při krátkodobém užívání, a její zastánci po ní rádi sahají právě v situacích zvýšeného napětí, včetně těch spojených s cestováním.
Co kava nedělá
Kava není lékem na strach z létání ani na úzkostné poruchy a nenahrazuje kognitivně behaviorální terapii, která zůstává léčbou s nejlépe zdokumentovanou účinností u aviofobie. Neměla by se také kombinovat s alkoholem ani s léky metabolizovanými v játrech, včetně sedativ a antidepresiv: obě kombinace zatěžují stejný orgán a mohou zvýšit riziko nežádoucích účinků. Pokud je strach z cestování dost silný na to, aby omezoval každodenní fungování, vyplatí se poradit se s odborníkem, místo hledání řešení výhradně v rostlinných doplňcích. Stojí také za připomenutí, že dostupné studie se týkají standardizovaných farmaceutických extraktů, nikoli tradičně připravovaného nálevu, takže přímé přenášení výsledků na šálek vypitý v odletové hale letiště vyžaduje opatrnost.
Stojí za to mít na paměti i právní kontext: v Polsku je kava klasifikována jako designová látka a je zakázán její prodej jako potraviny podle nařízení ministerstva zdravotnictví; v Německu je dostupná pouze na předpis; a v Evropské unii formálně nemá status nové potraviny. Kdokoli plánuje cestovat s kavou, nebo cestovat kvůli tomu, aby si ji koupil, by to měl vzít v úvahu dřív, než ji zabalí do zavazadla.
Vědomé uvolnění místo automatického sahání po látce
Ať už sáhneš po kavě nebo po jiné uklidňující metodě, samotná změna zvyku, tedy nahrazení jiného nápoje v hotelovém baru něčím, co nezastírá jasnost mysli, zapadá do širšího trendu vědomého přístupu k alkoholu, známého jako sober curious. Pokud tě tento fenomén zajímá šířeji, přečti si náš text o tom, jak si kava stojí vůči klasickým opojným látkám: kava jako alternativa k alkoholu. Než se ale s kavou vydáš na cestu, ověř si taky základy přípravy nálevu, protože způsob spařování má reálný vliv na to, jestli vůbec něco pocítíš: jak připravit kavu.