Kava a pracovní den: hledání rovnováhy
· 4 min čtení
Co přesně je ta slavná „work-life balance“? Praktický princip, skutečný cíl, nebo ideál? Tento fenomén se vymyká definicím i škatulkování. Je to trochu jako opakovaná mantra. Slyšíš o ní jak na firemních školeních, tak po práci, třeba při sledování seriálů (není snad Friends jeden velký příběh o každodenních únicích z práce?). Je to zároveň měřítko profesního úspěchu i osobního štěstí. A dlouho se zdálo, že je to naprosto univerzální. Věčné. Neměnné. Ale mezi „prací“ a „životem“ se něco změnilo. Bod rovnováhy na váze se posunul.
Stále častěji si klademe otázku, jestli nám rozdělení práce a života vůbec ještě slouží. Na první pohled se všechno zdá jednoduché: v práci zapomeneme na (jiný) život, pak zapomeneme na práci, vypneme a soustředíme se na „opravdový“ život.
Snažíme se nic si „nenosit domů“. Ale neznamená náhodou samotná myšlenka work-life, že práci a život stavíme proti sobě? Věci, které určují kvalitu našeho života po práci, nemohly by taky trochu „pracovat“? Jednoduchý příklad: vášně a radosti. Nemůže mít práce souvislost s tvou životní vášní? Nemůže ti přinášet potěšení? A naopak: stres. Koneckonců není doménou jen práce. Neodkládáme ho u dveří. Nedá se odložit na pondělí.
Stres se navíc nedá udržet jen v hlavě. Ochromuje mysl stejně jako tělo. Pokud tedy uvažujeme o snížení stresu v práci, musíme myslet na obě roviny stejnou měrou. Obrazně řečeno: kofein během pracovní doby a heřmánek po práci profesnímu stresu nepomůžou. To není rovnováha. Potřebujeme něco, co zároveň zmírní účinky negativních podnětů během práce a hluboce uvolní po práci, aniž by narušilo jasnost naší mysli. Přesně takto fungují kořeny kavy: pročišťují mysl a uvolňují tělo zároveň, ať už je pátek, nebo sobota.
Rozdělení „času“ je dalším problémem konceptu work-life balance. Protože kdy přesně začíná ten čas na žití? Osm hodin práce, osm hodin odpočinku a osm hodin spánku, tento postulát z 19. století kdysi působil jako ideální míra, připomeňme si ale jeho historický kontext. Vznikl v realitě, kde děti pracovaly v továrnách a normou bylo pracovat několik hodin denně. A dnes? Dnes vzbuzuje čím dál víc pochybností i ekonomická bilance osmihodinové pracovní doby. Když víme, že efektivně obvykle pracujeme jen několik hodin denně, proč držet zaměstnance v práci déle, než se to vyplatí (platby za energie, kila kávy, a co hůř: riziko profesního vyhoření). Zjednodušeně řečeno, na tuto osmihodinovou míru jsme zvyklí, ale pro většinu z nás je umělá. Tak proč by měl náš život začínat v 5 odpoledne?
Problémy s work-life balance se ukázaly zejména během koronavirových lockdownů, kdy náhle, ze dne na den, bez jakékoli logistické nebo psychické přípravy, musely davy lidí přejít na práci z domova. Pro mnohé z nás se work-life balance z životního cíle změnila v prázdnou skořápku. Dalo by se dokonce říct, „chmurný vtip“. Práce na dálku se přitom stále víc stává novým standardem zaměstnání. Je čím dál těžší jasně vymezit hranice pracovního dne a dosáhnout v noci klidného, regeneračního spánku. Co nám zbývá? Prášky na spaní? Přesně tady funguje kava nejlépe. Nejsnazší cestou k rytmu každodenního uvolnění je Daily Break a ke zdravému spánku Deep Calm, odrůdy noble kava.
Co se v našem pohledu na work-life balance změnilo? Zajímavé výsledky přináší výzkum s výmluvným názvem „Work-Life Balance Is a Cycle, Not an Achievement“ (Ioana Lupu a Mayra Ruiz-Castro, 2020). Víme například z téměř 200 hloubkových rozhovorů s téměř 80 specialisty na střední nebo vyšší pozici ze dvou uznávaných londýnských firem, že přibližně 30 % mužů a 50 % žen vědomě hledá životní rovnováhu a vyhýbá se dlouhým pracovním hodinám. Dotazovaní profesionálové používali různé „strategie“ (nápady, řešení, osvědčené postupy), jejich metody k lepší rovnováze ale byly založené hlavně na reflexi a přehodnocení priorit.
Na základě průzkumů výzkumníci identifikovali 5 fází efektivní cesty k rovnováze, kterým dotazovaní věnovali pozornost a které tvoří jakýsi mini návod:
1. Zastav se a přemýšlej: co mi způsobuje stres, jak to ovlivňuje mou práci a soukromý život, co obětuji, abych dosáhl svého cíle?
2. Podívej se na své emoce: jak moje situace ovlivňuje mou pohodu, energii, naplnění?
3. Změň priority: jak životní a emoční situace (bod 1 a bod 2) ovlivňuje dosažení mých cílů?
4. Zvaž alternativy: co zachovat, co změnit, na co se zaměřit, na čem pracovat?
5. Zaveď změny: veřejně i soukromě.
Nejdůležitější, titulní závěr studie zní: work-life balance funguje efektivně, když ji vnímáme jako proces (cyklus neustálého přehodnocování a zlepšování), ne jako jednorázový (měřitelný) cíl. Co to znamená? Ve work-life balance je nejdůležitější … rovnováha. Nemusíme pořád definovat, co je dobrá práce a dobrý život po práci. Zaměřme se spíš na to, co pro nás vnitřní rovnováha znamená obecně. Naše priority se koneckonců mohou měnit, růst, nebo i vyhořet. Změna je normální. Jinými slovy, možná jsme šťastnější právě tehdy, když se o štěstí nesnažíme násilím?
Možná je lepší si užívat dokonalou rovnováhu místo work-life balance? A ta nejlepší Perfect Balance pochází od noble kava! :)
Sdílet: